Od čtyř let. Do nekonečna.
Pro děti, které se ptají:
Příroda. Zvířata. Les. Voda.
Poznání.
Ano.
Ale nejen ta.
Pozorujeme. Pátráme. Objevujeme.
Raději jsme venku než u počítače.
Na těchto stránkách proto toho pořád hodně chybí. Pracujeme na nich postupně. Stejně jako v přírodě. Krok za krokem.
Pokud vás ale kroužek zaujal, nečekejte na hotové stránky.
Ozvěte se nám. Třeba hned.
Máte otázky? Zajímá vás, kdy a kde se scházíme, co děti čeká nebo jestli je náš kroužek vhodný pro vaše dítě? Rádi byste se nezávazně podívali na některou z našich schůzek? Napište nebo zavolejte.
My v našem kroužku dětem ukazujeme přírodu zblízka. Dívají se. Poslouchají. Sahají. Ochutnávají. Přičichnou. Objevují přírodu všemi smysly. U nás se děti učí mimoděk a bezděčně, aniž by věděly a tušily, že se v kroužku vlastně vzdělávají.
Náš kroužek je určen pro všechny zvídavé chlapce i děvčata, malé i starší děti, které rády pozorují zvířátka, hladí pejsky, chodí do lesa, brouzdají loukami, obhlížejí potoky a rybníky, chodí na kopečky i kopce, rozhlížejí se do dáli a milují přírodu. Máte doma malou objevitelku anebo malého objevitele? Přijďte s nimi k nám. Když začnou chodit do kroužku, nemusí rozeznat srnče od koloucha. Zajíce od králíka. Kunu skalní od kuny lesní. Včelu od vosy. Dub od buku. Jalovec od tisu. Kopretinu od heřmánku. Nemusí vědět, proč pes čichá, jelen troubí, srnec beká, divočák buchtuje. Na takové odpovědi jsme tady my: Myslivecký kroužek Zelenáč Petrovice. Děti to budou znát a vědět časem. Jim stačí chuť objevovat. Stačí zvědavost. Vytrvalost.
Vztah k přírodě se vytváří v dětství. Pokud právě tehdy my dospělí nezasejeme v malém človíčkovi semínko, nic nevyklíčí. Proč by se člověk později zajímal o něco, o čem nic neví? Proč by mu mělo záležet na něčem, co nezná? Proč by to měl chránit a opečovávat? Ale když jsou postupně budovaná lidská znalost a vzdělání spojeny se zážitky, zkušenostmi, emocemi, je zaděláno na nadějnou budoucnost.
Společně se v přírodě o přírodě učíme, uchvátila nás, líbí se nám, máme ji rádi, ctíme ji, respektujeme ji, jsme z ní unešení, inspiruje nás, hrajeme si v ní, pozorujeme ji, nasloucháme jí, zajímáme se o ni, seznamujeme se s ní, pátráme v ní, objevujeme ji, poznáváme ji, studujeme ji, zkoumáme ji, stopujeme v ní, chceme se stát znalci přírody, snažíme se pochopit její zákonitosti, chráníme ji, pracujeme v ní, pečujeme o ni, staráme se o ní, pomáháme jí, spravujeme ji, tvoříme v ní, odpočíváme v jejím lůně a předáváme ji dalším generacím.
Místo trávení času pod střechou výlety ven.
Místo obrazovek výhledy do krajiny.
Místo digitálních stop srnčí a daňčí stopy na poli.
Místo nevědomosti vzdělanost.
Místo čistých pantoflí zašpiněné boty.
Místo nudy radost.
Místo sezení pohyb.
Místo pasivity aktivita.
Židle a stoly? Máme uvnitř pro případ špatného počasí. Venku jsou ale ideální pařezy a kameny.
Počítač? Notebook? Tablet? Mobil? Známe. Používáme. Na kroužku ale máme raději tužky, pastelky, bloky, sešity a čtvrtky.
Umělá inteligence? Víme o ní. Nezříkáme se jí. Občas se na ni obrátíme. Na kroužku na ni ale neklademe důraz. My totiž moc rádi používáme vlastní hlavu.
Myslivost pro nás znamená především v první řadě myslet, poznávat, učit se. Potom starat se a pečovat. Také chránit. Děti se v kroužku učí rozumět zvěři, přírodě a krajině a jejich vzájemným souvislostem. Pochopí, že srnče není Bambi z pohádky. Dozví se, že hospodaření v krajině je propojené a že myslivci, zemědělci, lesníci, rybáři, včelaři a jiná hospodáři v krajině chtě nechtě musí spolupracovat. A že v případě myslivců je lov až za odměnu.
Myslivost, zvěř, lesnictví, les, dendrologie, stromy, rybníkářství, rybářství, voda, zoologie, zvířata, živočichové, botanika, rostliny, byliny, ochrana přírody, přírodní vědy, vzdělávání. To všechno zajímá Spolek Zelenáč.
Nejsme jen myslivci.
Nejsme jen přírodovědci.
Nejsme jen ochránci přírody.
My jsme Spolek Zelenáč.
Radost. Pohoda. Schůzky. Výpravy. Dobrodružství. Hry.